Základní rozdělení bioplastů

Pojem bioplasty není dodnes jasně definován.

Vývoj terminologie vnitrostátními a mezinárodními organizacemi pro tuto skupinu materiálů právě začal a bude chvíli trvat.

Myslím, že je nutné i jasně definovat účel bioplastu. Může se zdát, že je to všem jasné. Rozmanité složení pod tímto názvem ale ukazuje, že tomu tak není. Jsou asi dva základní problémy, které mají bioplasty řešit. Za prvé je to čerpání fosilních zásob pro výrobu klasického plastu, o kterých se již desetiletí diskutuje a tvrdí se o nich, že jsou u konce.  Za druhé biologická stálost, tzn. nerozložitelnost klasických plastů a tím zamoření planety odpadem. Málo nebo i více informovaná veřejnost však vychází dle mého názoru z přesvědčení, že bioplasty by měly splňovat obě kritéria neboli řešit oba problémy.

Je ale skutečností, že průmysl na přesnou definici bioplastu nečeká a proto existuje již celá skupina firem, které nabízejí podle informací již přes 300 druhů materiálů a nazývají je „bioplasty“. Bioplasty se již dnes používají v různých výrobcích, například v PET lahvích (Volvic, Apollinaris, Coca Cola), jogurtových kelímcích (Danone), kancelářských předmětech (edding, Staedtler, Henkel), ale také v zemědělství, lékařské technologii nebo textilním průmyslu.

Tyto takzvané bioplasty jsou ale často pouze směsi klasického plastu s různými rychleji biologicky odbouratelnými látkami jako dřevo nebo kovy. Nebo se jedná o plasty vyrobené z obnovitelných zdrojů, ale mají stejnou stálost jako plasty vyrobené ze zdrojů fosilních.

Průmysl nebo obchod ve snaze o dobrou věc se do nákupu a využití zapojuje. To samé platí i u konzumentů, kteří ve snaze odlehčit přírodě používají různé bioplastické pytle na biologické odpadky a diví se, proč se v kompostu nerozloží.

Podle současného použití předpona „bio“ znamená jednu ze dvou vlastností.

„Bio-based“ neboli plasty na biologické bázi a „biodegradable“ neboli biologicky degradovatelné. Produkty Biobased jsou produkty, které pocházejí zcela nebo často bohužel pouze částečně z obnovitelných zdrojů. Tyto produkty mohou být jak biologicky odbouratelné neboli biodegradabilní, tak i biologicky neodbouratelné. Je zajímavé, že biodegradabilní plasty nejsou vyráběny pouze z obnovitelných zdrojů (bioplasty na biologické bázi), ale mohou být stejně tak vyráběny z fosilních, neobnovitelných zdrojů jako je ropa, uhlí atd.

 

Rozdělení dle European bioplastics e.V.

Podle normy DIN EN 13432 biologická odbouratelnost znamená, že více než 90 procent materiálu se musí v určitém čase rozložit na vodu, oxid uhličitý (CO2) a biomasu za definované teploty, podmínek kyslíku a vlhkosti za přítomnosti mikroorganismů nebo hub. To, že některé plasty jsou biodegradabilní neznamená, že se také jedná o kompostovatelné plasty.

Pod pojmem bioplasty jsem v publikovaných zdrojích našel různé druhy plastů, které jsou všechny nazývány bioplasty:

1. Biologicky degradabilní tzv. bioplasty vyrobených na obnovitelné (biologické) bázi 

2. Biologicky degradabilní tzv. bioplasty vyrobených z fosilních zdrojů

3. Kompostovatelné bioplasty

4. Bioplasty na biologické bázi neboli vyrobené z obnovitelných zdrojů

Zdroje