Úvod – Biologicky degradabilní (rozložitelné) bioplasty

Biodegradabilní plasty by se měly optimálně změnit působením biologických procesů na základní prvky tzn. vodu, oxid uhličitý a popř. biomasu.

„Jedná se o plasty, které jsou zcela rozloženy (degradovány) mikroorganismy obsaženými v definovaném prostředí, které je využijí jako zdroj své energie. Uhlík z plastu musí být během mikrobiálního procesu zcela převeden na CO2. Proces biologické degradace závisí na okolních podmínkách (charakter definovaného prostředí), které jej ovlivňují (např. umístění, teplota, vlhkost) a na samotném materiálu nebo aplikaci. V důsledku toho se může proces a jeho výsledek značně lišit. Biologická rozložitelnost je spojena se strukturou polymeru a nezáleží na původu surovin. V současné době neexistuje žádný jednotný standard, který by stanovil požadavky na biologickou rozložitelnost. Jedním ze standardů je například ISO nebo v Evropě: EN 14995 Plastics – Vyhodnocení kompostovatelnosti – Schéma a specifikace zkoušek“(9)

Biologicky odbouratelné plasty tak nemusí být nutně vyrobeny z obnovitelných rostlinných nebo živočišných surovin. Existují také biologicky odbouratelné plasty z fosilních, neobnovitelných zdrojů. Biologická rozložitelnost se proto neváže na surovinovou základnu, ale závisí výhradně na chemické struktuře materiálu a jeho schopnosti se skrze biologickou aktivitu rozložit na jednotlivé chemické prvky.

Biodegradabilní neznamená automaticky kompostovatelné, protože procesy biologické degradace (rozkladu) mohou být různé. Biodegradabilní plasty by se měly rozložit v kompostu, ve vodě (tzn. hydro-biodegradace), působením světla (foto-biodegradace) nebo kombinovaně.

Biodegradace plastů je někdy představována jako řešení znečištění životního prostředí plasty. Jak ale uvádí více studií potvrzuje se, že jediné řešení, které by zabránilo znečištění planety spočívá především v celosvětové minimalizaci používání nejdůležitějších plastových výrobků a v co nejúčinnějším sběru a recyklaci tzn. opětovného využití.

Zdroje

Napsat komentář