Oxoplasty jsou plasty, které se v přírodě rozloží do malých částic – tzv. fragmentují.
Toho je dosaženo smícháním běžných polymerů tzn. klasických plastů, jako je polyethylen a kovových iontů jako např. kobalt, mangan, železo atd. UV záření nebo teplo a kyslík spustí oxidační proces. To vede k tvorbě malých – pouhým okem nerozpoznatelných – úlomků tzv. mikroplastu, který se na rozdíl od mnoha tvrzení dále nerozkládá, nebo lépe řečeno rozkládá stejně pomalu jako plast.
„Oxo-degradace“ nesmí být zaměňována s biodegradací. Fragmetovatelný plast je plastická hmota, která se rozloží, ale ne v souladu s platnými normami pro ekologickou recyklaci nebo podle norem pro biologickou degradaci plastových obalů a nemůže tedy být zcela rozložen mikroorganismy, není kompostovatelný nebo biologicky degradovatelný.
V roce 2017 více než 150 organizací po celém světě podpořilo prohlášení nadace Ellen MacArthur, která navrhuje celosvětový zákaz oxoplastů.
Od 1. ledna 2019 bude ve Francii platit zákaz používání výrobků a materiálů, které byly zcela nebo částečně vyrobeny z oxoplastu v oblasti zemědělství, v lesnictví, při terénních úpravách a v zahradnictví. V rámci EU se zákaz v současné době připravuje.