Bioplasty – Polylaktid (PLA)

Polylaktid (PLA) nebo polymléčná kyselina je plast z tzv. obnovitelných zdrojů (polyester) a je polymerizován z monomerní kyseliny mléčné . Jeho průmyslové využití je ale sporné.

Produkce kyseliny mléčné probíhá především za použití kukuřičného škrobu nebo může být vyrobena i ze surovin petrochemických (např. etylén). 

Kyselina mléčná se v současné době vyrábí z biomasy bohaté na cukr a škrob, jako je cukrová třtina, kukuřice a tapioka. Pro udržitelný výrobní proces v rozsahu, který splňuje budoucí požadavky na bioplasty, jako je PLA, je však rozhodující použití nepotravinářské biomasy, jako je lignocelulóza. Ve srovnání s biomasou, která je bohatá na cukr a škrob, je lignocelulóza komplexním zdrojem cukrů a je zapotřebí několik kroků (jako předběžná úprava)  k izolaci cukru a jeho vhodnosti pro fermentaci do kyseliny mléčné. PLA a PLA-směsi jsou již řadu let používány jako specializované polymery v oblasti medicíny a stále častěji jako obaly a vláknité materiály.

Na následujícím obrázku je možno vidět, kolik tun materiálu (a odpovídající potřebné zemědělské plochy) je nutné k výrobě jedné tuny PLA.

Výroba PLA, Zdroj (12)

PLA polymery jsou schopné nahradit klasické termoplasty díky jejich fyzikálním a mechanickým vlastnostem, které jsou s nimi srovnatelné. Vynikají svojí pevností, elasticitou, transparentností a podobnými vlastnostmi s PET. Jejich problémem jsou jejich srovnatelné vlastnosti s klasickými plasty, tj. i jejich stálost. V některé literatuře a na stránkách výrobců je uvedena jako vlastnost i jejich biodegradabilita.  Skutečnost je ale taková, že výrobky z PLA polymerů je jsou degradabilní pouze v průmyslovém kompostu, kdy jsou zajištěny optimální podmínky pro rozklad (více než 60 °C !!!). To prakticky znamená přísun obrovské energie, která není ekonomická, protože dle studií kompostování bioplastů nepřináší žádný užitek. Proces degradace prý trvá 4−6 týdnů, během které jsou polymery mineralizovány na oxid uhličitý, vodu a menší množství biomasy. Více o kompostovatelnosti.

Jejich primární využití je zaměřeno na balení potravin, především potravin s krátkou dobou trvanlivosti. S PLA plasty se můžeme setkat v podobě fólií na vážený sýr, vaniček na saláty či kelímků pro rychlé občerstvení, ale vyrábí se z nich i umělé příbory nebo tácky.

Nejvlivnějším výrobcem na trhu s PLA je americká společnost Cargill Dow, která zahájila svoji činnost již v roce 1994. V roce 2003 společnost vyrobila 100 tisíc tun PLA.“

Shrnutí a hodnocení PLA jako bioplastu

PLA byl objeven již ve dvacátých letech minulého století. Přesto teprve v průběhu posledních letech v souvislosti s nekontrolovanou produkcí plastů z fosilních zdrojů zažívá svou renesanci. V principu řeší tento materiál pouze jeden dílčí problém a to je náhrada fosilních zdrojů. Další problémy jako je odpad, nerozložitelnost plastů, plýtvání materiálem atd. PLA neřeší a jeho nadměrná produkce nebude dle mého názoru tolik přínosná. Důvodem je i to, že pro průmyslové dodávky surovin použitelných z hlediska PLA, by mohlo dojít k radikálnímu zintenzivnění zemědělství, poptávce po pesticidech, spotřeby paliva pro zemědělské stroje a především zvýšení konkurenčního tlaku ve využití půdy ve vztahu k výrobě potravin.

Zdroje)

Napsat komentář